Z mých cest
Z mých cest – Skandinávie - Norsko
Rybaření v Norsku je zážitek nejen pro skalní rybáře, většinou sem jezdí party chlapů do pronajatého apartmánu, který je vždy přímo u moře ve fjordu a na rybařinu se jezdí motorovým člunem. Tahání velkých dravých ryb z hlubin severního moře je opravdu zážitek a dvacet kilo mražených filet, které si každý pak odváží domů, je jakýsi bonus a v žádném případě toto nepovažuji za drancování mořských zdrojů.
Rybolov parádní, o tom není žádná pochybnost, ale já chtěl víc, víc a zblízka vidět severskou přírodu, úchvatné zálivy, horská jezera, na což při přesunu na rybačku čas není.
A tak na podzim v roce 2021 jsem se vydal sám na dlouhou poznávací cestu po Skandinávii, naložil svého VW bydlíka jídlem, oblečením, věcmi na turistiku a kempování a vyrazil. Dodnes na tuhle poznávací dovolenou rád vzpomínám a o životě za polárním kruhem s potěšením kamarádům a známým vyprávím.
Norsko je na své západní straně k oceánu tvořeno mnohdy hodně dlouhými nekonečnými fjordy, nad kterými se vypínají skalní strmá pobřeží s velmi pestrou florou. Nejromantičtější a dechberoucí pro mne bylo souostroví Lofoty, kde se stále uchovává jednoduchá strohá architektura rybářských obydlí. Ta prvoplánová účelovost barevných dřevostaveb vyčnívajících na kůlech nad hladinu moře v člověku vyvolá nejen obdiv, ale i otázky. No jo, dřevo, a proč vlastně? Je lehce dostupné, snadno se zpracovává a dobře izoluje. Ale i tady se dnes potýkají s následky oteplování planety. I zde jsou v poslední dekádě lesy napadené kůrovcem a tak se tato surovina částečně ze země i exportuje. Tady se dřevem moc netopí, skoro vše je vytápěno elektřinou - tu Norové získávají především z hydroelektráren, kterých je na zdejších tocích neuvěřitelných 1600. Částečně doplňují energetickou soustavu i větrníky umístěnými převážně podél pobřeží. To proto mají občané této severské země nejlevnější elektřinu v Evropě. Ale v posledních letech po cenových eskapádách na evropské burze a napjatými vztahy s Bruselem se obávám, že Norsko brzy zastaví vývoz elektřiny do EU. ( Což může být i pro nás velký problém.)
Norsko je bohaté na přírodní zdroje, exportuje ropu a zemní plyn, do HDP jde také velký podíl z umělého chovu a vývozu lososa. Byl jsem na exkurzi v jednom takovém provozu, přesná čísla o produkci už si nepamatuji, ale byla ohromující a na závěr nás vzali přímo na moře k sádkám. Každopádně se i tady projevují následky oteplování v podobě zvýšeného výskytu kvetoucích řas a ryby v sádkách i ty volně žijící, hynou. Ohroženy jsou už i oblasti severního pobřeží kde se voda ohřívá obzvlášť rychle.
Mám rád a obdivuji Norsko nejen pro jeho úchvatnou přírodu, ale také pro jejich dokonalé řízení státu a hospodaření. Příjmy z prodeje energie, surovin a i z poměrně vysokých daní jdou do Norského fondu státního majetku, který je s hodnotou několika desítek bilionů nejvyšší na světě. Pečují o něj ty nejlepší finanční kapacity, investice jsou rozložené po celém světě do mnoha portfolií a příměr „peníze dělají peníze“ je zde víc než výstižný. Norové mají takové motto ,,Norské bohatství je bohatstvím všech Norů, a opravdu všichni jsou připraveni zajistit spokojenou a perspektivní budoucnost pro další generace. Hodnota majetku tohoto fondu v přepočtu 7 milionů korun českých na jednoho obyvatele, (u nás 300 000,- Kč dluh.) Čím je tato severská země ještě výjimečná? Vysokými příjmy, nízkou nezaměstnaností, funkčním sociálním systémem, dostupném zdravotnictví na vysoké úrovni a pozor - nejnižší kriminalitou - a tu jim ještě páchají převážně přistěhovalci a migranti. Tam se prostě nekrade, nerozkrádá společný majetek, neuplácí a nekupčí.
A proč? Zjišťoval jsem a vysvětlení je velmi prosté. Když někdo spáchá trestný čin, je to ostuda pro celou jeho rodinu a lidé takovými hříšníky i na veřejnosti otevřeně pohrdají a jen tak nezapomínají.
Život za polárním kruhem je trochu jiný než u nás, zimy jsou tam velmi dlouhé a studené , ale na co bych si asi nezvykl je střídání polárního dne a polární noci. Vzpomínám, když jsem koncem srpna přespával kousek od Nordcapu (nejsevernější bod Evropy) a o půlnoci seděl a ohříval se u ohně, bylo stále denní světlo, mozek mi velel jdi už spát, ale tma tady prostě nebude. Tu noc bylo nádherné počasí, sice mráz ale bezvětří a když ráno ve čtyři vycházelo slunce, opřelo se svými paprsky do mého bydlíka tak silně, že jsem vylezl ze spacáku a v pět hodin ráno už seděl venku u snídaně a slunil se.
Norsko je nádherné a přál bych každému ho navštívit. Se znalostí alespoň anglického jazyka je reálné se zde ucházet i o dobře placené zaměstnání.